V neděli ráno jsme se vydali z Madridu do Andorry, přes Zaragozu, která byla posledním větším španělským městem, kde jsme měli v plánu nakoupit místní vína, ale bohužel byla neděle a to se ve španělsku nepracuje. Všechny obchody i supermarkety byly zavřené a klidně by vás tady nechali chcípnout hladem. Vydali jsme se tedy rovnou do Andory, kam jsme přijeli ve večerních hodinách a ubytovali se na místním parkovišti za německým karavanem. V noci nás překvapilo, jaká může být v Andoře zima. Ze Španělska jsme byli zvyklí na chladné noční třicítky a tady nás překvapila teplá noc o pěti stupních, takže jsme se v průběhu noci chodili přioblíkat do všech věcí co jsme měli.
V brzkých ranních hodinách, asi kolem desáte, jsme vyrazili na místní hory, kde jsme si udělali krásnou procházku po hřebenu. První vrchol byl ve výšce 2775 m.n.m (Pic Blanc), z něhož jsme se vydali dále na další vrchol, nejvyšší v této lokalitě (Pic Negre). Bylo nádherné počasí, tak jsme se uvelebili na vrcholu hory, najedli se a hodinu a půl spali. Poté jsme se vydali na cestu zpátky do údoli, kde jsme se potkali s fajn lidmi z německa, se kterými jsme vyměnili pivo za becherovku, řekli nám, kde si postavit stan (zadarmo) a pak nás ještě pohostili jejich ořechovicí. Přes noc byla bouřka a dost pršelo, tak jsme se opět moc nevyspali. Po probuzení se počasí nijak nezměnilo, tak jsme se vydali na další cestu k domovu. Cestou po andoře jsme v alkohol shopu nakoupili několik lahví tvrdého (víc než jsou dovolené kvóty), a pašovali chlast přes Francii (kde celníci nikoho nekontrolují – vřele doporučujeme tuto cestu, protože na druhé straně kontrolují všechny, směrem do Španělska) zpátky do Španělska, kde jsme si chtěli dokoupit španělské víno. Víno jsme nakoupili a jeli přes Francii, Itálii, Francii, Itálii do Rakouska.